11 týdnů všehochuti všeho chutí

S Kryštofem je čím dál větší sranda. Už plácá po hračkách, směje se, povídá si, kope nožičkama, hlavičku už krásně drží a roztomile pase koníčky. Líbí se mu vytí a když táhnu kočár do schodů. Taky se mu líbí povídání o Palečkovi, paci paci a podobné věci. Je pořád neuvěřitelně hodný, i když je už víc vzhůru. Ne, že by si nezabrečel, ale to ani nestojí za řeč.

Je sice pravda, že od desátého týdne začal vyžadovat krmení i v noci, ale člověk si říká, že mu aspoň chutná. A vzhledem k tomu, že pak hned zase usne, tak krmení ve tři je dvacetiminutová záležitost, kdy vlastně ani jeden z nás neotevře oko.

Rád se koupe a ještě raději je, když je voda dostatečně teplá, to se tak jakože rozplyne a v klidu si leží a pozoruje okolí. Když je voda chladnější, plavací, tak s sebou hází, mele se a zkouší, co voda všechno dělá. Nejčastěji nakloní hlavu a otvírá tlamičku a ochutnává ji. A děsně ho baví, když mu sprchuju bradu.

 Z hraček se mu nejvíc líbí můra, kolotoč nad postýlkou a máma. Můru mám od táty na talíři skoro každý den, neb jsem byla přesvědčena, že přece jsme hraček podědili dost, tak Kryštofovi přece nebudu nic kupovat. Ale když ona byla tááák krásná a úžasná, že jsem prostě neodolala... Po kolotoči kouká a celkem dlouho u něj vydrží v klidu. Vzhledem k tomu, že je na baterky, tak po chvíli bývají melodie dosti falešné, ale naštěstí je zde režim "louka", kdy to prostě cvrká a bublá a pípá jakože na louce a u toho je naštěstí jedno, jestli to jede zpomaleně nebo ne. Ty písničky když jsou falešný kvůli slabým baterkám, tak to je děs. A máma je asi hračka nejlepší, neboť povídá, vyluzuje legrační zvuky a hejbe rlzně s miminkem a nosí ho. Ale předpokládám, že tak je to asi všude.

Táta neustále vymejšlí pro Kryštofa nová jména. Nejčastěji mu říká Jidášek a Jamal, drogový dealer. Nevím, kde k tomu přišel a proč mu tak říká, ale Kryštofovi je to zatím asi naštěstí jedno. Já sama jsem dost přemýšlela, jestli se Kryštof dá nějak rozumně říct zdrobněle, ale nic pořádného mě nenapadlo. Kryštůfek je takové moc Púovské, Kríša mi přijde příliš křesťanské. Sama mu nejčastěji říkám prostě Kryštof. Nebo sem tam Fífa.

No, a na závěr také pár dokumentačních fotek.

S tátou v kožíšku ;)

S mámou

Kukuč

Hovory s můrou